Jiří z Právo hraje: "Esportová scéna je docela divoký západ"
Pokračujeme v úspěšné sérii rozhovorů. Tentokrát to však nebude se zakladatelem organizace nebo manažerem, ale s advokátním koncipientem Jiřím Hradským! Před nějakou dobou se totiž právě Mgr. Jiří Hradský a Mgr. Adam Tietz společně s dalšími ze SEDLAKOVA LEGAL rozhodli začít věnovat esport po stránce práva.
Povězte nám Jiří, jak vůbec nápad na aktivitu Právo hraje vznikl?
Nápad byl kolektivní. Mnoho kolegů z naší kanceláře jsou vášniví hráči počítačových her. Jednoho dne jeden z kolegů přišel, že by bylo zajímavé zkusit se věnovat právu a hrám.
Můžeme děkovat, že máme tak skvělé vedení, které nápad vyhodnotilo jako skvělý a dalo nám volnou ruku. Dlouhou dobu byl projekt pouze v našich hlavách a psali jsme pouze pár příspěvků pro herní a právní weby. V červnu roku 2019 jsme si však řekli, že by to chtělo dát celému projekt jasnou a srozumitelnou tvář. Spojili jsme se s grafikem, zamysleli se, jak budeme cílit náš obsah a Právo hraje bylo na světě.
Jste sám hráčem?
Ano, jsem. A velkým. Už od malička mě svět her naprosto pohltil. Velmi rád nostalgicky vzpomínám na LAN party, kde jsme s kamarády do rána hráli Warcraft 3, Age of Empires 2, Counter Strike 1.6., či Flat Out. Dnes si rád zahraji spíše příběhové hry. V poslední době jsem dohrál například český Kingdom Come: Deliverance, sérii Uncharted či GTA V. No a už teď se nemohu dočkat, až bude 19. 6. a dorazí The Last of Us Part II. Měl jsem to štěstí, že jsem stihl předobjednat za několik minut vyprodanou sběratelskou edici.
Proč vůbec právo a esport? Tušili jste s kolegou, že je potřeba dát nějakým věcem ukázku řádu a pravidel?
Svět práva a her jsme si v kanceláři rozdělili do dvou kategorií. Jednou z nich je právo spojené s vývojem her. V této kategorii je právní povědomí na poměrně dobré úrovni. Většina vývojářů má právní oddělení, popřípadě externí společnosti, které jim pomáhají s nastavením podmínek užití, autorským právem a duševním vlastnictvím, ochrannými známkami atp.
Na druhé straně je zde esport. Z mého pohledu úplně jiná komunita lidí než vývojáři. V poslední době zažívá esport neuvěřitelný boom, přičemž míří zejména na mladé a talentované hráče. Hráči, týmy či streameři však často nemají žádné povědomí o právních problémech, které mohou nastat. Vzhledem k rychlosti růstu nikdo nemá prostor důkladně číst smlouvy či vše ve smlouvě řádně vyjasnit. Poté vznikají problémy, jako například nezaplacené ubytování, nerozdělená výhra, pomluvy na sociálních sítích atp.
V počátcích jsme sami nevěděli, jak esportová scéna vypadá z právního hlediska. Postupem času, kdy jsme měli možnost komunikovat z různými lidmi z této oblasti, jsme zjistili, že esportová scéna je docela „divoký západ“.
Můžete také v krátkosti celý projekt představit? Jaká je jeho vize a plány? Případně jak můžete pomoci organizacím, hráčům, komentátorům?
Projekt Právo hraje má za cíl zejména vzdělávat a pomáhat lidem v oblasti esportu a práva. Zaměřujeme se také na herní vývojáře, ovšem v současnosti je pro nás prioritou esport. Základem je přiblížit právní řeč těm, pro které se může zdát na první pohled nudná. Z tohoto důvodu jsme také zvolili název Právo hraje, neboť se dá vyslovit také jako „Právo hra je“.
Organizacím, hráčům, komentátorům a dalším nabízíme zejména praktické přednášky spojené s právem a hrami. Můžeme také nabídnout přípravu a revize smluv (například mezi hráči a organizacemi, marketingové smlouvy atp.) či právní poradenství týkající se konkrétních problémů. Zároveň se jako kancelář zabýváme IT právem, právem duševního vlastnictví a ochranou osobních údajů, takže jsme schopni pomoci s registrací ochranné známky či přípravou nezbytné dokumentace a procesů v oblasti ochrany osobních údajů.
Daří se Vám skloubit aktivity v Právo hraje a dalších oblastí práva, kterým se věnujete?
Daří se to poměrně dobře. Jak jsem uvedl výše, v kanceláři se věnujeme novým technologiím a právu, takže mnoho oblastí se s esportem překrývá. Ty oblasti, které jsou odlišné, jsou pro mě a kolegu velmi zajímavé. Esportové právo není novým právním odvětvím, ale jedná se o kombinaci několika již existujících právních odvětví. Jelikož je to také můj koníček, nedělá mi problém pracovat na projektu mimo pracovní dobu a sám sebe zdokonalovat.
Jak se na Váš nápad tvářili kolegové a vedení právní kanceláře SEDLAKOVA LEGAL, kde pracujete jako advokátní koncipient?
Kolegové jsou z tématu nadšení, je fajn ve volném čase diskutovat nad tématy, které nás všechny baví a do toho zapojovat právo. Vedení je naprosto skvělé a v projektu nás podporuje, co to jde. Jsem neskutečně rád, že nám kancelář dala možnost rozvíjet se v tom, co nás baví a profesně posouvá dál.
Pojďme zpět k historii projektu Právo hraje. Vím, že máte za sebou určité akce, kde jste o aktivitách mluvili. Můžete přiblížit o co šlo?
Projekt jsme založili zejména proto, abychom šířili právní povědomí v esportu. To jsme se rozhodli šířit prostřednictvím akce „Právo hraje v esportu“. Jednalo se o sérii přednášek věnovaných tématům jako esportoví hráči a smlouvy, doping v esportu, založení esportového týmu a s tím spojená úskalí.
S jakým ohlasem se akce setkaly?
První akci jsme uspořádali v Brně a už tehdy byl ohlas naprosto skvělý. Mnoho lidí nás však kontaktovalo, že by rádi navštívili obdobnou akci v Praze. Nenechali jsme se dlouho přemlouvat a přednášku jsme zajistili také v Praze. Ještě před uskutečněním jsme se setkali s opravdu obrovským ohlasem. Dokonce nás kontaktovali s nabídkou streamování celé přednášky, což se také uskutečnilo (ač se záznamu). Tímto bych chtěl tedy poděkovat komunitě „Hráč v hlavě?“, která přednášku odstreamovala a technicky zajistila vše potřebné pro stream.
Plánujete něco podobného dále?
Samozřejmě jsme si z akcí a streamu vzali mnohá ponaučení, co se témat týče a hlavně času. V tomto roce určitě plánujeme něco podobného, ovšem akci budeme směřovat na víkend, ať se může zúčastnit opravdu kdokoliv. Chtěli bychom se na akcích zaměřit na mnohem konkrétnější problémy, jako například jak správně sepsat smlouvu s hráčem, či zařadit téma streamování her, které je mezi hráči jedno z nejžádanějších.
Na čem si (obecně) myslíte, že je potřeba zapracovat na tuzemském poli esportu, aby celá scéna rostla nejen po kvalitě jednotlivých zápasů, ale také po stránce byznysu? Souvisí to také s právními věcmi a profesionalizací?
Myslím si, a je to můj osobní názor, že je potřeba zapracovat zejména na důvěře mezi týmy a hráči. Občas je na esportové scéně vidět, že hráči přestanou svému týmu věřit, či naopak, organizace přestane svého hráče podporovat. Následně vznikají slovní přestřelky, které se dostávají k veřejnosti zejména prostřednictvím sociálních sítí. Vše pak působí velmi uměle a nedůvěryhodně i pro veřejnost.
Důvěra se dá samozřejmě budovat mnoha způsoby. Jedním z nich je také správné nastavení vztahů mezi hráčem a herním týmem. Je potřeba vše správně vyjednat a hlavně zachytit, nejlépe na papír, aby nemohlo docházet k nejasnostem. Bohužel v současné chvíli mnohdy herní týmy pouze stáhnou vzor smlouvy na internetu a dají ji podepsat hráčům. Ani jedna strana si pořádně nepřečte, co je ve smlouvě napsáno. Právě tyto situace z mého pohledu nejvíce narušují důvěru.
Máte nějaké favority na domácí scéně? Ať už jde o organizace nebo jednotlivce, i ty kteří prorazili do zahraničí?
Přiznám se, že je to velice osobní, ale mým favoritem je určitě Martin „Kappa“ Krompolc. S Martinem se znám už dlouhou dobu a zároveň to byl náš host na našich akcích „Právo hraje v esportu“. Myslím si, že se jedná o jednoho z nejúspěšnějších esportových hráčů v ČR. Na konci minulého rohu obhájil titul mistra světa ve hře TrackMania. Navíc studuje práva, takže si vždy máme co říct!
Děkuji za odpovědi na otázky a přeji hodně štěstí do budoucna. Chcete něco sdělit našim čtenářům?
Také děkuji za rozhovor. Závěrem bych chtěl všechny vyzvat, ať se nebojí práva. Z médií a dalších kanálů se občas může zdát, že se jedná o obor, kde všichni nosí obleky, pijí pouze nejdražší šampaňské a každou minutu účtují částkou, na kterou nevystačí ani hypotéka. Právní jazyk je možná poměrně složitý, můžete se však spolehnout, že jej pro vás vždy převedeme do srozumitelné řeči.
